Archiv pro štítek: PDF/X-4

Odkládáte implementaci PDF/X-4 na neurčito? Stephan Jaeggi: Je to jen výmluva

Nezkrácená verze rozhovoru o tiskových datech s mezinárodně uznávaným expertem na PDF workflow

Stephan Jaeggi je jednou z nejvýraznějších postav ve světě standardů PDF/X. Podílí se na přípravě standardů PDF/X v ISO TC 130 i na mnoha projektech skupiny Ghent Workgroup (GWG) a iniciativy PDFX-ready. Stephan pracuje na specifikacích, nastaveních a kontrolních profilech i vynikajících návodech pro přípravu a zpracování souborů PDF/X, ale také na vývoji testů Ghent PDF Output Suite pro testování PDF/X workflow. Píše blog a newsletter pdf-aktuell.ch. Jeho konzultační společnost nedávno oslavila 25 let. O PDF/X-4 a současných workflow zpracování tiskových dat jsem s ním mluvil na meetingu GWG v Praze.

Myslíte si, že standard PDF/X-4 bude někdy stejně populární jako PDF/X-1a?

Standard PDF/X-4 je k dispozici 9 let, což je opravdu dlouho, ale dosud není všeobecně přijímán. Potíž je v tom, že když se lidé naučí používat nějaký formát, standard nebo specifikaci, přilnou k nim navždycky. Jenže co bylo dobré v době, kdy vzniklo PDF/X-1a, není dobré dnes. Aplikace se změnily. Dnes už každá používá průhlednost a starý standard PDF/X-1a už není vhodný. Cokoli PDF/X-1a nepodporuje, rozbíjí moderní workflow. Proto jsme vytvořili PDF/X-4.

Ani po devíti letech od vydání standardu však není příliš mnoho tiskáren, které by PDF/X-4 běžně přijímaly. Proč?

Pro tiskárny je těžké pochopit, co nový standard znamená. Jejich mysl uvízla někde v minulém století. Věří, že všechno musí být v CMYK, a nevidí příležitosti, které nabízí medianeutrální workflow. Ale to se změní. Inkjetové produkční stroje, které byly na poslední Drupě, mají jiné barvy než ofset a většina z nich používá více než 4 procesní barvy. Když na nich tisknete soubor připravený pro ISO Coated v2, přicházíte o velkou část jejich gamutu. A to je jeden z důvodů, proč v PDF potřebujeme obrázky v RGB.

Když všichni tisknou v rozsahu ISO Coated v2 a odpovědnost za kvalitu nechávají na tvůrcích tiskových dat, takže ti mohou s jedním souborem dojít do kterékoli tiskárny a získají stejný výsledek, pak spolu tiskárny soupeří jen cenou. Můžete tisknout líp. Pak vyhrajete.

Co je podle Vás nejvýznamnější důvod, proč by tvůrci tiskových dat a tiskárny měli přejít na PDF/X-4?

Problémy se slučováním průhlednosti a sloučenou průhledností v tiskových datech. V PDF/X-1a a PDF/X-3 mají za sloučení průhlednosti odpovědnost tvůrci tiskových dat. Jenže ti nemusí vědět, jak co nastavit, jaké nejlepší rozlišení zvolit pro výstupní zařízení. Nevědí, jaké důsledky má sloučení průhlednosti v dalším workflow, jak ho omezuje. Sloučení průhlednosti je proces těsně spojený s výstupem, proto má probíhat v tiskárně. Když dostanete soubor se špatně sloučenou průhledností, můžete mít nejdražší workflow na světě a bude Vám k ničemu. Musíte kontaktovat tvůrce dat, ten možná opraví data správně, ale možná se mu to taky nepovede, protože neví jak. Ztratíte tím den. Výtisky by pomalu měly být u zákazníka a vy ještě nemáte ani data. Všichni jsou naštvaní.

Mnoho tiskáren má z průhlednosti strach. Předpokládají, že když tvůrce dat viděl výsledek sloučení průhlednosti, je vše v pořádku a nemusí se průhledností už zabývat. Jakou výhodu získají tiskárny?

Tvůrce dat většinou není zadavatel tisku. Když se v tiskárně při interpretaci složitějších dat se sloučenou průhledností něco nepovede, zadavatel obviní tiskárnu, ta to svede na designéra, a tak pořád dokola. Tiskárny by měly převzít odpovědnost. Protože převzít odpovědnost znamená získat kontrolu nad procesem a jeho výsledky. Myslím, že součástí marketingové strategie tiskáren by měla být záruka „postaráme se o to, co je potřeba. My tiskneme, my garantujeme kvalitu.“ To samé platí pro reprodukci barev. Na bedra tvůrců tiskových dat nakládáme řadu povinností, a to je špatně. Designéři toho o tisku často moc neví. Nemají tak dobré nástroje pro správu barev, neznají detailně proces zpracování dat v tiskárně a nemusí mít ani potřebné znalosti. Když dnes designér vytváří tisková data, často ještě neví, jak a kde budou tištěna.

Dnes třeba není jisté, jestli vybrat nové profily PSO Coated v3 a PSO Uncoated v3 nebo starší ISO Coated v2 a PSO Uncoated ISO12647, které zatím používá většina tiskáren.

Ano, dneska většina lidí zvolí ISO Coated v2, ale je tu pomalu nastupující PSO Coated v3. Několik následujících let se budou vyskytovat obě verze. Obecně platí, že když dnes vybíráte CMYK, nemusí se Vám podařit vybrat ten správný, za tři roky správný spíš nebude a za deset let už určitě ne. A pokud tisknete digitálně nebo na inkjetovém produkčním stroji, téměř určitě je CMYK špatná volba.

Pro tisk s velkým rozsahem barev je PDF/X-4 s obrázky v RGB nejlepší volba. Je to tak?

RGB je nezbytné. Můžete konvertovat ISO Coated v2 do jiného CMYK, ale tím nic nezískáte. Pro digitální tisk, produkční inkjet, RGB potřebujete. Protože nejsou žádné vhodnější standardy, poskytovatelé digitálního tisku simulují „špatnou“ kvalitu ofsetu, ale většina digitálních strojů, které jsem viděl, má větší gamut než ofset. Jejich majitelé mohou tisknout lépe než ofset, ale nechávají tuhle příležitost plavat. Když budete mít PDF/X-4 s obrázky v RGB, můžete pracovat s výstupním záměrem a nahradit ho za výstupní záměr odpovídající Vašemu tiskovému stroji. Zákazník by to nejspíš ocenil. Když budete tisknout lépe než dřív, nikdo si nebude stěžovat.

Pro některé tiskárny by bylo asi nejlepší mít dvě workflow a vždy se dohodnout s klientem, co právě potřebuje. Jestli chce tisknout v souladu s mezinárodním standardem, nebo tiskárně předá PDF/X-4 s obrázky v RGB a ta je vytiskne s největším barvovým rozsahem, který umí.

Není jich moc, ale tiskárny na to pomalu přicházejí. Když část nákladu nejprve vytisknete digitálně a později se další část tiskne ofsetem, je simulace ofsetu na digitálním tisku dobrá volba, aby barvy byly konzistentní. Ale když tisknete jen digitálně? Pak by se měl používat celý barvový rozsah.

Mít obrázky v RGB ale dává smysl i pro běžnou ofsetovou tiskárnu. Vyhne se situaci, kdy tvůrce dat převede všechno do nevhodného CMYK. S PDF/X-4, živou průhledností a RGB obrázky v datech tiskárna v případě potřeby může změnit výstupní záměr souboru a získat nejlepší možný výsledek na svém stroji nebo konvertovat barvy pro správný tiskový standard.

Samozřejmě! Když tiskárna dostane data už v CMYK, může pro konverzi CMYK–CMYK sice použít DeviceLink profily, ale vždycky jde o ztrátu kvality. Je to hrubá síla. Navíc už převod do CMYK na straně tvůrce dat není bez rizika: může zvolit nesprávné profily CMYK a pokazit původní RGB data. Mnoho lidí téhle oblasti vůbec nerozumí, do layoutu vkládají obrázky z různých zdrojů, předem převáděné do CMYK několika různými profily, a správu barev při tom neřeší. Někdy všem obrázkům při generování PDF/X nakonec přiřadí jiný ICC profil, který vůbec neodpovídá profilu, kterým data skutečně převáděli, a tiskárna se to ani nemusí ani dovědět. Když si tiskárna ponechá kontrolu nad převodem z RGB do CMYK a začne přijímat soubory PDF/X-4 s obrázky v RGB, mnoha problémům se vyhne. Stačí vyměnit nesprávný výstupní záměr za nový a původní data v RGB pak převede pro tisk tím nejlepším způsobem – v jedné jediné konverzi RGB–CMYK.

Na bedra tvůrců tiskových dat nakládáme řadu povinností, a to je špatně. Sloučení průhlednosti je proces těsně spojený s výstupem, proto má probíhat v tiskárně.

Pro převody barev je živá průhlednost kriticky důležitá. Data se sloučenou průhledností jsou složitá, bývá komplikovanější je zpracovávat a obrázky v nich už obvykle nejsou v RGB.

Je to tak. Kdybyste se chtěli vyhnout průhlednosti v tiskových datech a akceptovali jen soubory podle staršího standardu PDF/X-3, které mohou mít výstupní záměr CMYK i barvy v RGB a barvy nezávislé na zařízení, ale nesmí obsahovat průhlednost, o všechny výhody RGB v tiskových datech přijdete. Jakmile je na stránce průhlednost a slučujete jí při výstupu, InDesign vše konvertuje do prostoru sloučení průhlednosti, což je správně CMYK (protože chcete zachovat přinejmenším procesní černou pro text a další prvky, pozn. red.). PDF/X-3 je mrtvý standard. Nemá smysl. Navíc data se sloučenou průhledností můžou být při převodech barev problém. Část objektů je převedená na obrázky, část zůstane ve vektorech, někteří lidé řeší různé objekty odlišně, výsledkem jsou rozdílné barvy… konverze barev v datech se sloučenou průhledností je noční můra.

A proto novější specifikace v tiskových datech povolují živou průhlednost, ale definují přitom určitá pravidla, aby se zamezilo možným problémům. V čem ty problémy spočívají?

Zjednodušeně se dá říct, že pokud máte prostor sloučení průhlednosti založený na ICC profilu, nebylo podle specifikace formátu PDF vždy úplně jasné, jak se má řešit správa barev, a tak jsou některé věci ve specifikacích pro předávání tiskových dat omezeny a kontrolují se při preflightu. S takovým souborem se v praxi příliš často nepotkáte. Jenže v budoucnu se to může změnit. Proto PDF 2.0, na kterém bude založen i standard PDF/X-6, popisuje správu barev při řešení průhlednosti podrobněji než dřív. Z nějakých pěti stránek je v současné specifikaci něco přes padesát. Vývojáři nyní budou mít jednoznačný popis toho, jak kterou situaci řešit.

Je možné, že tiskárny, které PDF/X-4 dosud nepoužívají, tento standard „přeskočí“ a počkají si až na připravovaný standard PDF/X-6?

Standard PDF/X-6 ještě není vydán a nejméně tři roky nebude pro každodenní použití. Odkládání implementace PDF/X-4 je jenom výmluva. Pro většinu tiskáren by zavádění PDF/X-4 nemělo být náročné. Často už teď mají dostatečně moderní vybavení. Adobe PDF Print Engine nebo ripy Harlequin průhlednost umí. Nepotřebují další investice. Jejich workflow dokáže slučovat průhlednost lépe, než když sloučení průhlednosti nechají na tvůrcích tiskových dat. Ani pro tvůrce dat PDF/X-4 nepředstavuje větší náklady: všechny novější aplikace standard PDF/X-4 podporují. Export do PDF/X-4 je rychlejší a vytváří menší soubory. Tiskárny samozřejmě mohou ještě tři roky čekat na jiný standard PDF/X a dále trpět všechny problémy dnešních PDF/X-1a workflow, jenže nezískají žádnou výhodu.

Vaše konzultační společnost nedávno oslavila 25 let od založení. Co je podle Vás pro dobrou výměnu tiskových dat zásadní?

Dodržovat standardy. To teď znamená zvládnout PDF/X-4, čím dál tím častěji s obrázky v RGB. Největším problémem je nastavení mysli tradičních tiskařů. Tiskárny musí převzít odpovědnost za barvy i za zpracování průhlednosti, jenže řada tiskáren se těchto změn bojí. A to je špatně. Jsou to mistři svého oboru, rozumí tisku a mají znalosti. Takže jsou to oni, kdo musí garantovat kvalitu. Když tiskárny o kvalitě tisku nechají rozhodovat tvůrce dat, z nichž mnozí o tisku nic neví, nejsou v dobré pozici. Dostávají špatná data a nemohou s nimi nic moc dělat. Víte, nejlepší výsledky dnes mají tiskárny, jejichž lidé nepochází z oboru. Mají otevřenou mysl a přijímají nové věci bez problémů.

Kdybyste si mohl přát jedinou věc pro tiskový průmysl, co by to bylo?

Aby lidé začali přemýšlet o tom, co doopravdy dělají. A nevěřili tomu, že co bylo správné před 15 lety, je správné i dnes —

PETR LOZAN
Zkrácená verze rozhovoru byla publikována v Novinách pro grafický průmysl, 11. května 2017

Vychází nová česká kniha o přípravě, předávání a zpracování tiskových dat – PDF/X-1a + PDF/X-4

Napsat komentář

V knížce PDF/X-1a + PDF/X-4 naleznete nová pravidla nejlepší praxe, informace o standardech PDF/X-1a i PDF/X-4, kapitoly o testování workflow zpracování tiskových dat, Enfocus PitStop Pro 13, nápady pro automatizaci nebo stručný přehled správy barev na straně tvůrce tiskových dat a ještě mnohem víc.

Myslím, že knížka stojí za to. Ale jako spoluautor téměř určitě nejsem objektivní. Rozhodnout se musíte sami ;-) Více o knize PDF/X-1a + PDF/X-4

Standardy PDF/X-4:2010 a PDF/X-5:2010 jsou již k dispozici

Standard PDF/VT (ISO 16612-2) pro variabilní a transakční tisk se připravuje k vydání

ISO 15930-7:2010 (PDF/X-4:2010) specifikuje užití PDF verze 1.6 pro výměnu tiskových dat, při které všechny prvky musí být obsaženy v jediném souboru PDF/X-4, kromě profilu výstupních podmínek, který může být v případě PDF/X-4p umístěn externě. PDF/X-4 dovoluje užití CMYK, odstínů šedé, RGB, na zařízení nezávislých barev nebo přímých barev, podporována je průhlednost PDF i volitelný obsah (vrstvy). Výstupní podmínky souborů PDF/X-4 mohou být CMYK, RGB nebo odstíny šedé.

ISO 15930-8:2010 (PDF/X-5:2010) specifikuje tisková data ve formátu PDF, ve kterých mohou být všechny potřebné prvky obsaženy, anebo jsou jednoznačně identifikovány a uloženy externě. Podporovány jsou také vícekanálové výstupní podmínky n-colorant.

Druhá vydání standardů PDF/X-4 a PDF/X-5 již lze zakoupit prostřednictvím elektronického obchodu ISO

K vydání se nyní připravuje standard ISO 16612-2:2010, který definuje PDF/VT pro spolehlivou výměnu dokumentů určených pro variabilní a transakční tisk.

Standard ISO 16612-2:2010 je založen na verzi PDF 1.6, s omezeními, která na ni kladou standardy PDF/X-4 a PDF/X-5. Struktura a rozvržení dokumentu, jeho obsah a interakce grafických objektů tak mohou být popsány s využitím průhlednosti a na zařízení závislých i nezávislých barvových prostorů.

PDF/VT má umožnit spolehlivý transakční tisk v rozličných workflow, od produkčního digitálního tisku po hybridní tisková řešení s využitím konvenčních tiskových technik a digitálního tisku.

Standard PDF/X-4, který učinil průhlednost přirozenou součástí tiskových dat, již brzy ve druhém vydání

Standardy PDF/X-4 (ISO 15930-7:2010) a PDF/X-5 (ISO 15930-8:2010) se brzy dočkají druhého vydání. To by podle všeho mělo reagovat na připomínky, které k původním standardům vyjádřili především zástupci obalového průmyslu. Ti požadovali, aby bylo možné v nových standardech PDF/X se skupinami volitelného obsahu („vrstvami“ PDF) pracovat interaktivně a zapínat je jednotlivě podle potřeby.

Původní přístup nových standardů ke skupinám volitelného obsahu vycházel z předpokladu, že to je tvůrce tiskových dat, kdo by měl předem určit přípustné varianty (verze) zobrazení dokumentu – připravit určité sady skupin volitelného obsahu (OCCD), které bude možné aktivovat pouze jako celek.

Pokud by totiž příjemce místo celých předem připravených sad skupin volitelného obsahu mohl libovolně aktivovat jakékoli volitelné skupiny obsahu (OCG), mohl by si z jednotlivých „vrstev“ poskládat kombinace, které tvůrce tiskových dat vůbec nezamýšlel, ani by ho nenapadly. Příkladem nezamýšleného výstupu může být, pokud by příjemce dokumentu mohl zapnout a vytisknout přes sebe dvě jazykové verze textu, nebo naopak zapomněl některou z důležitých skupin aktivovat a realizoval by výstup neúplný, na kterém by některé důležité prvky chyběly.

Pokud měl některý program zobrazovat soubory PDF/X-4 s připravenými variantami obsahu v souladu s požadavky prvního vydání standardu, musel uživatelům umožnit vybírat vždy pouze z předem připravených sad vrstev, a nedovolit příjemcům souboru PDF/X-4 aktivovat volitelné skupiny obsahu (vrstvy) jednotlivě. Tento přístup respektoval také Adobe Acrobat 9.

PDF/X-4:2008 v Adobe Acrobatu 9 – uživatel může zvolit pouze jednu z několika připravených sad vrstev (určitý OCCD), čímž je zaručeno, že výstup představuje vždy celou a úplnou variantu – v tomto případě variantu, která ukazuje graf pro rok 1980, ale připraveny jsou ještě tři další platné varianty

V obalovém průmyslu ale příjemci tiskových dat často potřebují zobrazovat nebo realizovat jen vybrané prvky – například prohlédnout tisková data překrytá nákresem výsekové formy nebo laku. Tvůrce tiskových dat by v tom případě musel předem definovat velké množství kombinací, což se nezdá být praktické. Proto by někteří uživatelé potřebovali způsob, jak pracovat s vrstvami volněji i v tiskových datech PDF/X.

V obecném PDF na obrázku výše jsou k dispozici stejné prvky jako v předchozí ukázce, ve stejných základních skupinách volitelného obsahu (OCG). Tentokrát ale nebyly vytvořeny žádné sady vrstev (OCCD) – uživatel může aktivovat jakékoli vrstvy, jejichž společné zobrazení ovšem nemusí ani trochu odpovídat představě původního tvůrce dokumentu, podobně jako jí neodpovídá roztodivný graf výše

Výše uvedený problém patří mezi ty, které byly na předchozích jednáních odborníků připravujících standardy PDF/X diskutovány. Jaké je nakonec řešení v PDF/X-4? Zatím nevím, standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 se právě připravují k vydání. Lze však předpokládat, že nebude trvat dlouho, než budou plně k dispozici.

ISO 15930-7:2010 (PDF/X-4:2010) specifikuje užití PDF pro výměnu tiskových dat. Všechny prvky musí být obsaženy v jediném souboru PDF/X-4, kromě profilu výstupních podmínek, který může být v případě PDF/X-4p umístěn externě. PDF/X-4 dovoluje užití CMYK, odstínů šedé, RGB, na zařízení nezávislých barev nebo přímých barev, podporována je průhlednost PDF i volitelný obsah. Výstupní podmínky mohou být CMYK, RGB nebo odstíny šedé.

Rozpracovaný návrh testovacího archu pro ověření zpracování průhledností v souborech PDF/X-4, který bude součástí nové verze sady Altona Test Suite, ukázal v listopadu 2009 na setkání expertů Printing Standard Network ve své prezentaci Karl Michael Meinecke

Mezinárodní standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 se brzy dočkají svých druhých vydání. V blízké době by měla být uvolněna také nová verze sady Altona Test Suite. Její digitální část má nově umožnit ověřovat i zpracování průhledností v souborech PDF/X-4.

Jestliže jste dosud o PDF/X-4 přemýšleli jen jako o zajímavosti nebo o vzdálené budoucnosti, je načase začít se jím opravdu vážně zabývat a promýšlet, jaké přínosy může mít PDF/X-4 právě pro vás a vaše obchodní partnery. PDF/X-4 je příležitost, která přináší novou kvalitu do vztahů tvůrců a příjemců tiskových dat.

Skupina volitelného obsahu (OCG) nebo vrstva?

Označení „vrstva“ je pro skupiny volitelného obsahu (OCG) v PDF poměrně běžné, ale může svádět k nesprávné představě. Nezapomeňte, že se nejedná o vrstvy, které znáte z programů jako je Adobe InDesign, Photoshop nebo Illustrator, v nichž objekty vyšších vrstev vždy leží nad objekty nižších vrstev.

V PDF jde o skupiny, do nichž může určitý prvek patřit, a které lze najednou zobrazit nebo skrýt. Proto se nazývají skupiny volitelného obsahu (OCG – Optional Content Group). Nezáleží přitom na tom, jestli je objekt nahoře nebo dole v pořadí zobrazení – jednoduše se zobrazí nebo skryje společně se svou skupinou, ať už se nachází kdekoli. Může se proto stát, že v Adobe Acrobatu zobrazíte „vrstvu“, která je úplně vespod v uživatelském rozhraní, a přitom vám překryje všechny objekty, na které jste se až doposud dívali.

Mnohem obvyklejší je, že skupiny volitelného obsahu v PDF vzniknou přímo z vrstev grafických aplikací – jako když exportujete PDF s vrstvami z Adobe InDesignu – a budou proto zachovávat i zásadu, že objekty v nižší vrstvě jsou překryty objekty z vyšší vrstvy. U skupin volitelného obsahu PDF je jen potřeba myslet na to, že to tak nemusí být vždy, protože pracují na odlišném principu než známé vrstvy v grafických aplikacích.

A k čemu se užívají ty sady vrstev v prvním vydání PDF/X-4, v ISO 15930-7:2008?

Abyste vytvořili různé, ale úplné verze dokumentu – například dvě jazykové verze – budete chtít zajistit, že když je zobrazena jedna jazyková verze, nezobrazí se přes ni ještě druhá, a že naopak vždy zůstanou zobrazeny všechny vaše obrazy a různá pozadí. Tyto komplikovanější vztahy mezi jednotlivými skupinami volitelného obsahu mohou být realizovány právě prostřednictvím sad skupin volitelného obsahu (OCCD). Uživatel jimi nadefinuje ty kombinace základních skupin volitelného obsahu (vrstev), které dohromady tvoří jednotlivé zamýšlené varianty, a dávají tedy smysl jako různé verze dokumentu.

V nejužívanějších aplikací ale možnost tvorby takových verzí zatím nenajdete – všimněte si, že InDesign CS4 i CS5 při výstupu do PDF/X-4:2008 nastaví kompatibilitu PDF na verzi 1.4, která vrstvy nepodporuje. InDesign zatím nemá způsob, jak definovat různé sady vrstev, které by tvořily jednotlivé varianty dokumentu, jaké požaduje PDF/X-4:2008. (Dobrou představu o tom, jak by takové sady mohly fungovat, nabízí fukce Kompozice vrstev v Adobe Photoshopu. Snad podobnou funkci najdeme v některé z dalších verzí InDesignu.)

Prvním programem, který umožnil vytvářet varianty dokumentu v souladu s PDF/X-4:2008, byl callas pdfToolbox 4. V něm byla vytvořena i ukázka s různými verzemi grafu výše. Lidé z callas software pro sady vrstev OCCD používají srozumitelné označení – Pohledy (Views).

PDF/X-4 jako nový mezinárodní standard – ISO 15930-7:2008 byla právě vydána

PDF/X-4, nový z rodiny standardů PDF/X pro předávání tiskových dat, je zachycen v ISO 15930-7:2008. Definována byla také varianta PDF/X-4p, která dovoluje připojení externího profilu výstupních podmínek.

ISO 15930-7:2008 specifikuje užití Adobe PDF verze 1.6 pro výměnu tiskových dat. Všechny prvky musí být obsaženy v jediném souboru PDF/X-4, kromě profilu výstupních podmínek, který může být umístěn externě v případě PDF/X-4p. PDF/X-4 dovoluje užití CMYK, odstínů šedé, RGB, na zařízení nezávislých barev nebo přímých barev, podporována je průhlednost PDF i vrstvy (OCG). Výstupní podmínky mohou být CMYK, RGB nebo odstíny šedé.

Standard v anglickém jazyce má 27 stran. Lze ho zakoupit například prostřednictvím webových stránek ISO za 114 CHF (přibližně 1 770 Kč).

Doporučení www.pdf-x.cz k PDF/X-4

Tvůrci tiskových dat by se měli při předávání tiskových souborů řídit požadavky příjemců tiskových dat, používat a za základní považovat nadále PDF/X-1a, případně PDF/X-3, dokud jejich okolí nezačne akceptovat soubory PDF/X-4. Tvůrci tiskových dat ale mohou své okolí informovat a motivovat je, aby podpořili užívání PDF/X-4. Pokud váš zpracovatel tiskových dat přijímá i soubory s průhledností PDF nebo PDF/X-3, možná uvítá váš návrh přejít na PDF/X-4. Prozkoumejte proto možnosti PDF/X-4, abyste byli připraveni.

Příjemci tiskových dat by určitě měli podrobně projít požadavky nového standardu PDF/X-4 a zvážit výhody, které jim PDF/X-4 přináší — příjem dat s živou průhledností nebo barvami nezávislými na zařízení umožňuje nejen řešit některé technické záležitosti, ale současně představuje i určitou konkurenční výhodu mezi zpracovateli dat, kteří tiskové soubory s průhledností nebo barvami RGB dosud nepřijímají.

Standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 obstály v hlasování ISO

Standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 obstály v hlasování v rámci ISO. Vydány budou pravděpodobně v srpnu či září 2007.