ISO 13655:2009 po třinácti letech nahrazuje svého předchůdce
ISO 13655:2009 určuje metody měření a kolorimetrické výpočty využívané v grafickém průmyslu. Standard podrobně definuje různé podmínky měření, a tak pomáhá sjednotit používané postupy a snáze vyměňovat informace pro hodnocení a porovnávání barev, které je v polygrafii velmi důležité.
Podle požadavků na zdroj osvětlení a dalších podmínek rozlišuje ISO 13655:2009 čtyři podmínky měření.
- Podmínky M0 představují typické měření bez jakéhokoli filtru při osvětlení vzorku zdrojem světla blízkým iluminantu A. Takový zdroj osvětlení užívala a užívá řada přístrojů, a to i pro měření optické hustoty. Proto jsou podmínky M0 vhodné právě pro případy, kdy se ze spektrálního měření mimo kolorimetrických údajů zjišťují i optické hustoty.
- Podmínky měření M1 využívají zdroj odpovídající standardnímu osvětlení D50.
- M2 je měření bez UV (označované často jako UV-Cut), při kterém záření ve vlnových délkách pod 400 nm nesmí být významné (ať už je to zajištěno přímo charakteristikou zdroje osvětlení, nebo je záření filtrováno předtím, než dopadne na vzorek).
- Podmínky M3 pak představují měření s polarizačními filtry, přičemž musí být splněny také podmínky M2.
Standard se zabývá také podložkami měření, geometrií měřicích přístrojů a velikostí měřené plochy, a třeba i způsobem vykazování dat.
Pro záznam dat v elektronické podobě je v ISO 13655:2009 stanoveno použití ISO 28178:2009, nového mezinárodního standardu pro výměnu dat o barvách a souvisejících datech nezbytných pro jejich interpretaci s využitím formátu XML nebo textových souborů ASCII.
Standard ISO 28178 byl vydán v březnu 2009. Standard je zaměřen na záznam spektrálních dat, kolorimetrických dat i optických hustot. Pro zápis dat se využívají stanovená klíčová slova a značky. Standard dovoluje implementovat různá rozšíření, aby bylo možné doplnit data o další informace, bude-li to třeba. Přestože největší výhodou je snadná přenositelnost údajů mezi všemi systémy a programy, které standard podporují, jsou soubory podle tohoto standardu srozumitelné i člověku.
V ISO 13655 jsou dále dokumentovány příslušné postupy výpočtů, jejichž prostřednictvím se ze spektrálních dat určí trichromatické složky XYZ a souřadnice v prostoru CIELAB. Standard zachycuje také výpočet odchylky barev (včetně odchylky odstínu), a v informativní příloze také výpočet odchylky barev CIE 2000. Standard obsahuje několik dalších příloh a většina z nich je informativní – podobně jako ta o odchylce barev CIE 2000. Standard poskytuje také výpočet využitelný pro konverzi hodnot při měření na bílé a černé podložce.
Standard ISO 13655:2009 je určen nejen pro měření odrazných, ale i průsvitných předloh, a dokonce také objektů, které světlo vyzařují – displejů. Pro displeje byla v návrhu standardu například určena minimální velikost měřené plochy vzorku v milimetrech spolu s minimálním počtem pixelů, které by tato plocha měla obsahovat.
Druhé vydání standardu ISO 13655 má 37 stran a můžete zakoupit prostřednictvím webových stránek ISO za 136 CHF, tedy přibližně 2 320 Kč.
Měření optických hustot podle ISO 5
ISO 13655 ale není jediný standard pro důležitá měření v polygrafii, který se dočkal významné revize. Od 20. listopadu 2009 jsou dostupná nová vydání všech částí standardu ISO 5 – Měření optických hustot – tedy standardy ISO 5-1:2009, ISO 5-2:2009, ISO 5-3:2009 a ISO 5-4:2009.
ISO 5-1:2009 nahrazuje předchozí vydání z roku 1984, ISO 5-2:2009 Geometrické podmínky pro měření prostupové hustoty nahrazuje vydání ISO 5-2 z roku 2001 a ISO 5-3:2009 Spektrální podmínky i ISO 5-4:2009 Geometrické podmínky pro měření odrazné hustoty nahrazují svá předchozí vydání z roku 1995.
ISO 5-4:2009, která se věnuje měření odrazové optické hustoty, nyní například obsahuje informace o použití polarizačních filtrů, zatímco předchozí vydání s nimi nepočítalo, ačkoliv především v Evropě je měření optické hustoty s polarizačními filtry velmi rozšířené.
ISO 3664:2009 Pozorovací podmínky pro posuzování obrazů
Standard ISO 3664:2009 byl vydán již v polovině dubna 2009. ISO 3664:2009 se zabývá podmínkami pro posuzování obrazů – odrazových i průhledných předloh, ale i posuzováním obrazů zobrazených na monitoru.
ISO 3664 například také definuje kritéria, podle nichž se ověřuje, že zdroj osvětlení odpovídá CIE D50. Z těchto kritérií určitě stojí za zmínku hodnocení UV záření, kterému je věnována velká pozornost kvůli optickým zjasňovačům a jejich vlivu na měření barev a srovnatelnost výsledků měření s optickým vjemem.
ISO 3664, ISO 13655 a ISO 5 nyní v souladu
Vydání aktualizovaných verzí standardů pro spektrální měření a kolorimetrické výpočty (ISO 13655), standardu pro měření optických hustot (ISO 5) i standardu pro pozorovací podmínky (ISO 3664) v roce 2009 mělo důležité cíle – odstranit nejednotnost, která aplikaci standardů ztěžovala, a současně přizpůsobit standardy požadavkům oboru. Většina standardů, které byly v této zprávě zmíněny, byla aktualizována po mnoha letech, ve kterých v polygrafii došlo k zásadním změnám.
Standardy neodpovídaly potřebám průmyslu například právě kvůli nezbytnosti vypořádat se s vlivy optických zjasňovačů. Proto bylo nutné zaměřit pozornost i na UV záření. Také měření optických hustot s polarizačními filtry získalo oporu v příslušných standardech. Existovaly i určité rozlišnosti při výpočtech souvisejících s posuzováním světelných zdrojů, které mohly vést k rozdílným výsledkům hodnocení, a které byly nyní sjednoceny (prostřednictvím standardu ISO 3664).