Archiv pro rubriku: Zprávy

Standard PDF/X-4, který učinil průhlednost přirozenou součástí tiskových dat, již brzy ve druhém vydání

Standardy PDF/X-4 (ISO 15930-7:2010) a PDF/X-5 (ISO 15930-8:2010) se brzy dočkají druhého vydání. To by podle všeho mělo reagovat na připomínky, které k původním standardům vyjádřili především zástupci obalového průmyslu. Ti požadovali, aby bylo možné v nových standardech PDF/X se skupinami volitelného obsahu („vrstvami“ PDF) pracovat interaktivně a zapínat je jednotlivě podle potřeby.

Původní přístup nových standardů ke skupinám volitelného obsahu vycházel z předpokladu, že to je tvůrce tiskových dat, kdo by měl předem určit přípustné varianty (verze) zobrazení dokumentu – připravit určité sady skupin volitelného obsahu (OCCD), které bude možné aktivovat pouze jako celek.

Pokud by totiž příjemce místo celých předem připravených sad skupin volitelného obsahu mohl libovolně aktivovat jakékoli volitelné skupiny obsahu (OCG), mohl by si z jednotlivých „vrstev“ poskládat kombinace, které tvůrce tiskových dat vůbec nezamýšlel, ani by ho nenapadly. Příkladem nezamýšleného výstupu může být, pokud by příjemce dokumentu mohl zapnout a vytisknout přes sebe dvě jazykové verze textu, nebo naopak zapomněl některou z důležitých skupin aktivovat a realizoval by výstup neúplný, na kterém by některé důležité prvky chyběly.

Pokud měl některý program zobrazovat soubory PDF/X-4 s připravenými variantami obsahu v souladu s požadavky prvního vydání standardu, musel uživatelům umožnit vybírat vždy pouze z předem připravených sad vrstev, a nedovolit příjemcům souboru PDF/X-4 aktivovat volitelné skupiny obsahu (vrstvy) jednotlivě. Tento přístup respektoval také Adobe Acrobat 9.

PDF/X-4:2008 v Adobe Acrobatu 9 – uživatel může zvolit pouze jednu z několika připravených sad vrstev (určitý OCCD), čímž je zaručeno, že výstup představuje vždy celou a úplnou variantu – v tomto případě variantu, která ukazuje graf pro rok 1980, ale připraveny jsou ještě tři další platné varianty

V obalovém průmyslu ale příjemci tiskových dat často potřebují zobrazovat nebo realizovat jen vybrané prvky – například prohlédnout tisková data překrytá nákresem výsekové formy nebo laku. Tvůrce tiskových dat by v tom případě musel předem definovat velké množství kombinací, což se nezdá být praktické. Proto by někteří uživatelé potřebovali způsob, jak pracovat s vrstvami volněji i v tiskových datech PDF/X.

V obecném PDF na obrázku výše jsou k dispozici stejné prvky jako v předchozí ukázce, ve stejných základních skupinách volitelného obsahu (OCG). Tentokrát ale nebyly vytvořeny žádné sady vrstev (OCCD) – uživatel může aktivovat jakékoli vrstvy, jejichž společné zobrazení ovšem nemusí ani trochu odpovídat představě původního tvůrce dokumentu, podobně jako jí neodpovídá roztodivný graf výše

Výše uvedený problém patří mezi ty, které byly na předchozích jednáních odborníků připravujících standardy PDF/X diskutovány. Jaké je nakonec řešení v PDF/X-4? Zatím nevím, standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 se právě připravují k vydání. Lze však předpokládat, že nebude trvat dlouho, než budou plně k dispozici.

ISO 15930-7:2010 (PDF/X-4:2010) specifikuje užití PDF pro výměnu tiskových dat. Všechny prvky musí být obsaženy v jediném souboru PDF/X-4, kromě profilu výstupních podmínek, který může být v případě PDF/X-4p umístěn externě. PDF/X-4 dovoluje užití CMYK, odstínů šedé, RGB, na zařízení nezávislých barev nebo přímých barev, podporována je průhlednost PDF i volitelný obsah. Výstupní podmínky mohou být CMYK, RGB nebo odstíny šedé.

ISO 15930-8:2010 (PDF/X-5:2010) specifikuje tisková data ve formátu PDF, ve kterých mohou být všechny potřebné prvky obsaženy, anebo jsou jednoznačně identifikovány a uloženy externě. Podporovány jsou také vícekanálové výstupní podmínky n-colorant.

Rozpracovaný návrh testovacího archu pro ověření zpracování průhledností v souborech PDF/X-4, který bude součástí nové verze sady Altona Test Suite, ukázal v listopadu 2009 na setkání expertů Printing Standard Network ve své prezentaci Karl Michael Meinecke

Mezinárodní standardy PDF/X-4 a PDF/X-5 se brzy dočkají svých druhých vydání. V blízké době by měla být uvolněna také nová verze sady Altona Test Suite. Její digitální část má nově umožnit ověřovat i zpracování průhledností v souborech PDF/X-4.

Jestliže jste dosud o PDF/X-4 přemýšleli jen jako o zajímavosti nebo o vzdálené budoucnosti, je načase začít se jím opravdu vážně zabývat a promýšlet, jaké přínosy může mít PDF/X-4 právě pro vás a vaše obchodní partnery. PDF/X-4 je příležitost, která přináší novou kvalitu do vztahů tvůrců a příjemců tiskových dat.

Skupina volitelného obsahu (OCG) nebo vrstva?

Označení „vrstva“ je pro skupiny volitelného obsahu (OCG) v PDF poměrně běžné, ale může svádět k nesprávné představě. Nezapomeňte, že se nejedná o vrstvy, které znáte z programů jako je Adobe InDesign, Photoshop nebo Illustrator, v nichž objekty vyšších vrstev vždy leží nad objekty nižších vrstev.

V PDF jde o skupiny, do nichž může určitý prvek patřit, a které lze najednou zobrazit nebo skrýt. Proto se nazývají skupiny volitelného obsahu (OCG – Optional Content Group). Nezáleží přitom na tom, jestli je objekt nahoře nebo dole v pořadí zobrazení – jednoduše se zobrazí nebo skryje společně se svou skupinou, ať už se nachází kdekoli. Může se proto stát, že v Adobe Acrobatu zobrazíte „vrstvu“, která je úplně vespod v uživatelském rozhraní, a přitom vám překryje všechny objekty, na které jste se až doposud dívali.

Mnohem obvyklejší je, že skupiny volitelného obsahu v PDF vzniknou přímo z vrstev grafických aplikací – jako když exportujete PDF s vrstvami z Adobe InDesignu – a budou proto zachovávat i zásadu, že objekty v nižší vrstvě jsou překryty objekty z vyšší vrstvy. U skupin volitelného obsahu PDF je jen potřeba myslet na to, že to tak nemusí být vždy, protože pracují na odlišném principu než známé vrstvy v grafických aplikacích.

A k čemu se užívají ty sady vrstev v prvním vydání PDF/X-4, v ISO 15930-7:2008?

Abyste vytvořili různé, ale úplné verze dokumentu – například dvě jazykové verze – budete chtít zajistit, že když je zobrazena jedna jazyková verze, nezobrazí se přes ni ještě druhá, a že naopak vždy zůstanou zobrazeny všechny vaše obrazy a různá pozadí. Tyto komplikovanější vztahy mezi jednotlivými skupinami volitelného obsahu mohou být realizovány právě prostřednictvím sad skupin volitelného obsahu (OCCD). Uživatel jimi nadefinuje ty kombinace základních skupin volitelného obsahu (vrstev), které dohromady tvoří jednotlivé zamýšlené varianty, a dávají tedy smysl jako různé verze dokumentu.

V nejužívanějších aplikací ale možnost tvorby takových verzí zatím nenajdete – všimněte si, že InDesign CS4 i CS5 při výstupu do PDF/X-4:2008 nastaví kompatibilitu PDF na verzi 1.4, která vrstvy nepodporuje. InDesign zatím nemá způsob, jak definovat různé sady vrstev, které by tvořily jednotlivé varianty dokumentu, jaké požaduje PDF/X-4:2008. (Dobrou představu o tom, jak by takové sady mohly fungovat, nabízí fukce Kompozice vrstev v Adobe Photoshopu. Snad podobnou funkci najdeme v některé z dalších verzí InDesignu.)

Prvním programem, který umožnil vytvářet varianty dokumentu v souladu s PDF/X-4:2008, byl callas pdfToolbox 4. V něm byla vytvořena i ukázka s různými verzemi grafu výše. Lidé z callas software pro sady vrstev OCCD používají srozumitelné označení – Pohledy (Views).

Uznávaná specifikace usnadňující předtiskovou přípravu a tisk podle mezinárodních standardů v novém vydání na webu BVDM

BVDM MedienStandard Druck 2010 – Technische Richtlinien für Daten, Filme, Prüfdruck und Auflagendruck

Německý spolkový svaz tisku a médií (Bundesverband Druck und Medien, BVDM) připravil nové vydání svého vynikajícího dokumentu MedienStandard Druck – specifikace požadavků na tiskové podklady, tisk a kontrolu kvality, která vytváří základ pro hladkou spolupráci zadavatelů tisku a poskytovatelů předtiskových služeb s tiskárnami i vydavateli. Dokument je k dispozici ke stažení na stránkách BVDM zatím pouze v německém jazyce – anglická verze by však měla být dostupná již během února. [2010-05-13 Dokument je k dispozici stále pouze v německém jazyce.]

Na přibližně 30 stranách A4 se specifikace zabývá rozličnými požadavky – formátem souborů, barvami, tiskovými podmínkami, pracovními postupy, ale i nástroji pro kontrolu kvality, včetně kontrolních proužků, testovací sady Altona, zkušebních obrazů i požadavků na nátisk.

MedienStandard Druck obsahuje přehled tiskových podmínek a odpovídajících ICC profilů, které společně připravily a doporučují je BVDM, ECI, Fogra a Ugra.

Z přehledu profilů pro ofsetový tisk mizí starší ICC profily ISO Uncoated (FOGRA28) a ISO Web Coated (FOGRA29), které byly nahrazeny novými.

ICC profil ISO Uncoated (FOGRA28) pro nenatíraný bílý papír – papír typu 4 podle ISO 12647-2 – byl nahrazen novým profilem PSO Uncoated ISO12647 (ECI) s identifikátorem tiskových podmínek a charakterizačními daty FOGRA47.

Profil ISO Web Coated (FOGRA29) byl nahrazen profilem PSO LWC Improved (ECI) s identifikátorem tiskových podmínek a charakterizačními daty FOGRA45. V přehledu samozřejmě nechybí ani profil PSO LWC Standard (ECI) s identifikátorem tiskových podmínek a charakterizačními daty FOGRA46.

Podrobnosti o tiskových podmínkách FOGRA45, FOGRA46 a FOGRA47 i souvisejících ICC profilech najdete ve zprávě Nové ICC profily pro tisk na nenatíraný bílý papír ofsetem a kotoučový tisk na lesklý natíraný papír.

Pro hlubotisk dokument stanovuje ICC profily PSR V2. V únoru by se měla objevit ještě aktualizace specifikace, která zohlední nové tiskové podmínky pro hlubotisk – papír SC Plus.

V dokumentu najdete například i souřadnice CIELAB základních barev, jejich přetisků a potiskovaného materiálu pro archový a kotoučový ofsetový tisk, novinový tisk ofsetem, hlubotisk i sítotisk či charakteristické křivky nárůstu tónové hodnoty pro ofsetový tisk podle ISO 12647-2.

Nedílnou součástí specifikace je i slovník nejdůležitějších pojmů a seznam literatury zahrnující související mezinárodní standardy a další zdroje.

Specifikace MedienStandard Druck vychází z mezinárodních standardů pro polygrafii, jako jsou ISO 12647 (standardizace tiskových procesů a digitální nátisk) nebo ISO 15930 (PDF/X). Již řadu let tento dokument představuje jeden z nejlepších zdarma dostupných praktických zdrojů pro přípravu a zpracování tiskových dat.

MedienStandard Druck také zobrazuje, jak se standardizace promítá do oblasti předtiskové přípravy, tisku a kontroly kvality, a v jednotlivých vydáních zrcadlí i změnu vztahu německé odborné veřejnosti k PDF/X-3.

Podle předběžných zpráv bude MedienStandard Druck – Media Standard Print 2010—Technical Guidelines for Data, Film, Proof and Production Print – během února ke stažení na stránkách BVDM také v angličtině.

Nové vydání mezinárodního standardu pro spektrální měření a kolorimetrické výpočty v polygrafii

ISO 13655:2009 po třinácti letech nahrazuje svého předchůdce

ISO 13655:2009 určuje metody měření a kolorimetrické výpočty využívané v grafickém průmyslu. Standard podrobně definuje různé podmínky měření, a tak pomáhá sjednotit používané postupy a snáze vyměňovat informace pro hodnocení a porovnávání barev, které je v polygrafii velmi důležité.

Podle požadavků na zdroj osvětlení a dalších podmínek rozlišuje ISO 13655:2009 čtyři podmínky měření.

Podmínky M0 představují typické měření bez jakéhokoli filtru při osvětlení vzorku zdrojem světla blízkým iluminantu A. Takový zdroj osvětlení užívala a užívá řada přístrojů, a to i pro měření optické hustoty. Proto jsou podmínky M0 vhodné právě pro případy, kdy se ze spektrálního měření mimo kolorimetrických údajů zjišťují i optické hustoty.
Podmínky měření M1 využívají zdroj odpovídající standardnímu osvětlení D50.
M2 je měření bez UV (označované často jako UV-Cut), při kterém záření ve vlnových délkách pod 400 nm nesmí být významné (ať už je to zajištěno přímo charakteristikou zdroje osvětlení, nebo je záření filtrováno předtím, než dopadne na vzorek).
Podmínky M3 pak představují měření s polarizačními filtry, přičemž musí být splněny také podmínky M2.

Standard se zabývá také podložkami měření, geometrií měřicích přístrojů a velikostí měřené plochy, a třeba i způsobem vykazování dat.

Pro záznam dat v elektronické podobě je v ISO 13655:2009 stanoveno použití ISO 28178:2009, nového mezinárodního standardu pro výměnu dat o barvách a souvisejících datech nezbytných pro jejich interpretaci s využitím formátu XML nebo textových souborů ASCII.

Standard ISO 28178 byl vydán v březnu 2009. Standard je zaměřen na záznam spektrálních dat, kolorimetrických dat i optických hustot. Pro zápis dat se využívají stanovená klíčová slova a značky. Standard dovoluje implementovat různá rozšíření, aby bylo možné doplnit data o další informace, bude-li to třeba. Přestože největší výhodou je snadná přenositelnost údajů mezi všemi systémy a programy, které standard podporují, jsou soubory podle tohoto standardu srozumitelné i člověku.

V ISO 13655 jsou dále dokumentovány příslušné postupy výpočtů, jejichž prostřednictvím se ze spektrálních dat určí trichromatické složky XYZ a souřadnice v prostoru CIELAB. Standard zachycuje také výpočet odchylky barev (včetně odchylky odstínu), a v informativní příloze také výpočet odchylky barev CIE 2000. Standard obsahuje několik dalších příloh a většina z nich je informativní – podobně jako ta o odchylce barev CIE 2000. Standard poskytuje také výpočet využitelný pro konverzi hodnot při měření na bílé a černé podložce.

Standard ISO 13655:2009 je určen nejen pro měření odrazných, ale i průsvitných předloh, a dokonce také objektů, které světlo vyzařují – displejů. Pro displeje byla v návrhu standardu například určena minimální velikost měřené plochy vzorku v milimetrech spolu s minimálním počtem pixelů, které by tato plocha měla obsahovat.

Druhé vydání standardu ISO 13655 má 37 stran a můžete zakoupit prostřednictvím webových stránek ISO za 136 CHF, tedy přibližně 2 320 Kč.

Měření optických hustot podle ISO 5

ISO 13655 ale není jediný standard pro důležitá měření v polygrafii, který se dočkal významné revize. Od 20. listopadu 2009 jsou dostupná nová vydání všech částí standardu ISO 5 – Měření optických hustot – tedy standardy ISO 5-1:2009, ISO 5-2:2009, ISO 5-3:2009 a ISO 5-4:2009.

ISO 5-1:2009 nahrazuje předchozí vydání z roku 1984, ISO 5-2:2009 Geometrické podmínky pro měření prostupové hustoty nahrazuje vydání ISO 5-2 z roku 2001 a ISO 5-3:2009 Spektrální podmínky i ISO 5-4:2009 Geometrické podmínky pro měření odrazné hustoty nahrazují svá předchozí vydání z roku 1995.

ISO 5-4:2009, která se věnuje měření odrazové optické hustoty, nyní například obsahuje informace o použití polarizačních filtrů, zatímco předchozí vydání s nimi nepočítalo, ačkoliv především v Evropě je měření optické hustoty s polarizačními filtry velmi rozšířené.

ISO 3664:2009 Pozorovací podmínky pro posuzování obrazů

Standard ISO 3664:2009 byl vydán již v polovině dubna 2009. ISO 3664:2009 se zabývá podmínkami pro posuzování obrazů – odrazových i průhledných předloh, ale i posuzováním obrazů zobrazených na monitoru.

ISO 3664 například také definuje kritéria, podle nichž se ověřuje, že zdroj osvětlení odpovídá CIE D50. Z těchto kritérií určitě stojí za zmínku hodnocení UV záření, kterému je věnována velká pozornost kvůli optickým zjasňovačům a jejich vlivu na měření barev a srovnatelnost výsledků měření s optickým vjemem.

ISO 3664, ISO 13655 a ISO 5 nyní v souladu

Vydání aktualizovaných verzí standardů pro spektrální měření a kolorimetrické výpočty (ISO 13655), standardu pro měření optických hustot (ISO 5) i standardu pro pozorovací podmínky (ISO 3664) v roce 2009 mělo důležité cíle – odstranit nejednotnost, která aplikaci standardů ztěžovala, a současně přizpůsobit standardy požadavkům oboru. Většina standardů, které byly v této zprávě zmíněny, byla aktualizována po mnoha letech, ve kterých v polygrafii došlo k zásadním změnám.

Standardy neodpovídaly potřebám průmyslu například právě kvůli nezbytnosti vypořádat se s vlivy optických zjasňovačů. Proto bylo nutné zaměřit pozornost i na UV záření. Také měření optických hustot s polarizačními filtry získalo oporu v příslušných standardech. Existovaly i určité rozlišnosti při výpočtech souvisejících s posuzováním světelných zdrojů, které mohly vést k rozdílným výsledkům hodnocení, a které byly nyní sjednoceny (prostřednictvím standardu ISO 3664).

Nové ICC profily pro tisk na nenatíraný bílý papír ofsetem a kotoučový tisk na lesklý natíraný papír

Charakterizační data FOGRA28L a FOGRA29L končí, v červnu je vystřídala data FOGRA45 a FOGRA47

V červnu 2009 proběhla důležitá aktualizace sady ICC profilů pro ofsetový tisk. ECI Offset Profiles (2009) se sice rozrostla pouze o jediný profil, další dva nevyhovující ale byly nahrazeny novými. Současně byla uvolněna také aktualizovaná sada kontrolních proužků ECI bvdm Gray Control Strip 2009, a k dispozici jsou samozřejmě i charakterizační data FOGRA, ze kterých byly profily připraveny.

Kotoučový ofsetový tisk na LWC papíry

Kotoučový ofsetový tisk na lesklý natíraný papír – LWC papír vyšší kvality – nyní popisuje ICC Profil PSO LWC Improved (ECI) a charakterizační data FOGRA45L, ze kterých byl profil vytvořen.

FOGRA45 a ICC profil PSO LWC Improved (ECI) nahrazují starší charakterizační data FOGRA28L a ICC profil ISO Web Coated, které se v praxi příliš neosvědčily. FOGRA28 byla zatížena příliš žlutým tónem papíru, který již neodpovídal papírům užívaným pro kotoučový ofsetový tisk na lesklý natíraný papír, takže řada tiskáren proto raději i pro kotoučový tisk používala jiná charakterizační data a ICC profily. Nová charakterizační data FOGRA45 lépe odrážejí současnou kvalitu tiskového papíru typu 3 – s barvou nepotištěného potiskovaného materiálu CIELAB 95; 0; –2.

Při tiskových testech, které tvorbě charakterizačních dat a profilů předcházely, se ukázalo, že tisk na dnes užívané LWC papíry se natolik liší, že by jediný profil pro všechny LWC papíry nebyl vhodným řešením. Papíry byly proto rozděleny na dvě skupiny – vylepšené LWC a standardní LWC – a tak vznikla ještě jedna charakterizační data a jeden další ICC profil pro tisk na LWC papír. Pokud připravujete tisková data pro kotoučový ofsetový tisk na standardní LWC papír, je pro vás připraven nový ICC profil PSO LWC Standard (ECI) a charakterizační data FOGRA46.

Mnohem více se dnes užívají vylepšené LWC papíry. Proto také ECI, BVDM a FOGRA v dokumentaci k nové sadě ICC profilů ECI doporučují, aby se jako nástupce ICC profilu ISO Web Coated pro barevné konverze a nátisk obecně užíval profil PSO LWC Improved (ECI).

Předpokládá se, že profil PSO LWC Standard (ECI) se bude používat především pro digitální nátisk při simulaci kotoučového ofsetového tisku na lehce nažloutlý LWC papír.

Pro PSO LWC Improved (ECI) i PSO LWC Standard (ECI) platí, že nárůst tónové hodnoty (TVI) odpovídá křivce B pro pestré barvy a křivce C pro černou – ve 40 % je TVI 16 % pro CMY a 19 % pro černou. Součet tónových hodnot byl omezen na 300 %.

Identifikátor	Tiskové podmínky	Nový ICC profil	Nahrazuje starý ICC profil
FOGRA45	Heatsetový kotoučový ofsetový tisk na vylepšený LWC papír	PSO LWC Improved (ECI)	ISO Web Coated (FOGRA28)
FOGRA46	Heatsetový kotoučový ofsetový tisk na standardní LWC papír	PSO LWC Standard (ECI)
FOGRA47	Ofsetový tisk na nenatíraný bílý papír (papír typu 4 podle ISO 12647-2)	PSO Uncoated ISO12647 (ECI)	ISO Uncoated (FOGRA29)

Ofsetový tisk na nenatíraný bílý papír

Ofsetový tisk na nenatíraný bílý papír (papír typu 4 podle ISO 12647-2:2004/Amd1:2007) nově popisují charakterizační data FOGRA47 a ICC profil PSO Uncoated ISO12647 (ECI). Nárůst tónové hodnoty odpovídá křivce C pro pestré barvy a křivce D pro černou – ve 40 % je TVI 19 % pro CMY a 22 % pro černou. Součet tónových hodnot byl omezen na 300 %.

V ideálním případě by cílové hodnoty stanovené standardy, hodnoty, s kterými se setkáte v charakterizačních datech, i hodnoty měřené při kontrole procesu měly být takřka identické – jako když porovnáte hodnoty procesních barev v datech FOGRA39 a odpovídající hodnoty stanovené pro tisk na matný a lesklý natíraný papír ISO 12647-2:2004/Amd1:2007. U nenatíraných bílých papírů do hry ale významně vstupují optické zjasňovače. Díky nim je obtížné barvy měřit a výsledky bez korekcí nebývají příliš uspokojivé. Podle dokumentace ECI je souřadnice b* u typického nenatíraného bílého papíru přibližně –6 nebo ještě více k modré, pokud se měří za standardních podmínek, bez UV filtru. „Namodralost“ výsledku měření nakonec vede k nátiskům, které co do simulace barvy papíru a pastelových barev nejsou vypovídající. Aby byla shoda mezi nátisky a produkčním tiskem snáze dosažitelná, charakterizační data FOGRA47 se od typických měření na nenatíraných papírech odchylují.

ECI v dokumentaci k nové sadě profilů také výrazně doporučuje, aby se nátisky pro nenatírané papíry prováděly skutečně na nenatírané papíry, protože pokud se používají polomatné nátiskové papíry – podobně jako pro nátisky simulující tisk na natíraný papír – bývá vizuální shoda nátisku a produkčního tisku neuspokojivá, i když jsou měření zcela v pořádku. Naopak nátisk na nenatíraný papír by měl přinést co nejlepší měřitelnou shodu s cílovými hodnotami i co nejlepší vizuální shodu mezi nátiskem a produkčním tiskem.

Nové ICC profily ECI a kontrolní proužky ECI bvdm Gray Control Strip 2009 včetně dokumentace jsou k dispozici ke stažení na www.eci.org. Charakterizační data Fogra najdete na www.fogra.org.

V září 2009 se k doporučení pro přechod na nové profily připojila také česká konzultační společnost GRAFIE.

Validation Print — rodící se mezinárodní standard barevně věrného tisku pro tvůrčí proces

Od revize ISO 12647-7 k přípravě standardu ISO 12647-8

Mezinárodní standard ISO 12647-7:2007 byl vydán v prosinci 2007 a hned na to byly zahájeny práce na revizi normy. Místo revize, která měla doplnit „druhou úroveň“ digitálního nátisku, však vzniká nový mezinárodní standard barevně věrného kontrolního tisku nejen pro posuzování grafických návrhů – ISO 12647-8.

Nový mezinárodní standard pro digitální kontrolní výtisk by měl sloužit pro běžné ověřování barevnosti v tvůrčí fázi – při komunikaci mezi zadavateli a tvůrci grafických návrhů a tiskových dat – designéry a grafickými studii. Příliš vysoké požadavky na barevnou věrnost (takové má například digitální nátisk) by znamenaly i vyšší náklady, které by ve fázi grafického návrhu a přípravy tiskoviny nebyly opodstatněné. Kvalitativní požadavky na digitální kontrolní výtisk proto mají být o trochu nižší než požadavky na digitální nátisk, ale stále přiměřeně vysoké na to, aby byl kontrolní výtisk pro své uživatele dostatečně důvěryhodný a umožnil ověřit barvy i další důležité prvky.

Standard ISO 12647-8 v ISO připravuje TC130 WG3 – Pracovní skupina 3 Technické komise 130 Mezinárodní organizace pro normalizaci. Již v roce 2006 při přípravách ISO 12647-7 navrhla Japonská delegace zavést tzv. Design Proof – nátisk pro grafické návrhy – který měl představovat určitou variantu digitálního nátisku s méně striktními požadavky, než jsou kladeny na digitální nátisk podle ISO 12647-7. Zástupci několika národních standardizačních institucí však výrazně protestovali proti tomu, aby se pojem nátisk (proof) začal používat i pro označení výtisků, na které jsou záměrně kladeny nižší kvalitativní nároky než na skutečný nátisk. Proto ISO TC130 WG3 pro tento typ kontrolního výtisku nakonec přijala název Validation Print.

V českém jazyce odpovídající pojem pro Validation Print stanoví až případný překlad nového standardu nebo souvisejícího dokumentu. Prozatím můžeme Validation Print nazývat digitální kontrolní výtisk.

I když se původně uvažovalo o začlenění digitálního kontrolního výtisku přímo do nového vydání standardu ISO 12647-7 pro digitální nátisk, bylo později pro výraznější odlišení digitálního nátisku rozhodnuto o standardizaci digitálního kontrolního výtisku samostatně – v nové, osmé části standardu ISO 12647. Pokud se neobjeví žádné zásadní překážky, předpokládá se zatím, že standard ISO 12647-8 pro digitální kontrolní výtisk bude vydán na konci roku 2010.

Jaké mají být hlavní rozdíly mezi digitálním nátiskem a digitálním kontrolním výtiskem?

Digitální (kontraktační) nátisk ISO 12647-7:2007	Digitální kontrolní výtisk (Validation Print) připravován jako ISO 12647-8
digitální nátisk s vysokou barevnou věrností je součástí obchodní dohody mezi zadavatelem a tiskárnou	tisk ukazující předpokládaný vzhled, využívaný jako komunikační nástroj v průběhu návrhu tiskoviny digitální kontrolní tisk představuje reprodukovatelnou kvalitu kontrolního výtisku, na kterou se lze spolehnout při posuzování návrhu tiskoviny
digitální nátisk ukazuje očekávaný vzhled dat, kterého má být dosaženo, pokud produkční tisk v tiskárně proběhne v souladu s tiskovými podmínkami, pro které byla tisková data připravena digitální nátisk se používá na konci tvůrčího procesu v předtiskové přípravě pro ověření tiskových dat nebo kvality přípravy obrazů a dalších prvků	spolehlivý a barevně dostatečně věrný komunikační nástroj ve fázi návrhu, například při komunikaci mezi zadavatelem a grafickým studiem používá se tam, kde by náklady i časová náročnost digitálního kontraktačního nátisku nebyly vzhledem k fázi grafického návrhu účelné, ale kde je přesto potřeba dosáhnout určité standardizované úrovně kvality pro přiměřeně jisté posouzení barev a dalších znaků tiskoviny či grafického návrhu
platný mezinárodní standard vydaný v roce 2007	připravovaný mezinárodní standard s předpokládaným vydáním v roce 2010 certifikaci tiskových systémů a jejich instalací však již nyní provádí podle návrhu standardu Fogra

Přestože se nedoporučuje používat Validation Print místo nátisku, pokud všechny zúčastněné strany souhlasí a jsou si vědomy rozdílů a omezení v barevné věrnosti, mohou ho použít i takovým způsobem.

Také v případě, že tisk pro zadavatele zajišťuje zprostředkovatel, a jsou-li všechny zúčastněné strany (zadavatel, zprostředkovatel tisku i tiskárna) seznámeny s rozdíly a souhlasí-li s takovým užitím digitálního kontrolního výtisku, mohou ho zcela jistě používat i jako referenční výtisk pro případ sporů, které se mezi nimi mohou při realizaci tiskoviny objevit. Další informace nejen o úloze digitálního kontrolního výtisku najdete v podrobném článku Andrease Kraushaara z institutu Fogra How about the colour reference in digital printing? / Farbverbindlichkeit im Digitaldruck?, ze kterého tento příspěvek čerpá.

Pokud je tiskovina zcela realizována digitálním tiskem, může Validation Print po dohodě stran sloužit i jako referenční tisk pro produkční digitální tisk. ISO 12647-7 i připravovaný standard ISO 12647-8 jsou „standardy jednoho výtisku“ – tedy standardy, které se požadavky kladenými na produkční tisk nezabývají. Zvýšený zájem o kvalitu digitálního tisku však úvahy o vzniku standardu pro produkční digitální tisk velmi povzbuzuje. Takový standard ale nebude snadné připravit, protože digitální tiskové techniky jsou ve srovnání s klasickými tiskovými technikami značně různorodé nejen kvůli rozličným technologiím, ale i v jejich použití pro velmi rozmanité účely. Během diskuzí proto experti došli k závěru, že by nový standard pro kvalitu tisku neměl být závislý na technologii, ale měl by naopak požadavky na kvalitu definovat nezávisle na tiskovém procesu. Tyto požadavky na kvalitu by se pak lišily podle použití tiskoviny. Nejen úvahám souvisejícím se vznikem standardu pro produkční digitální tisk se Andreas Kraushaar z institutu Fogra věnuje v poznámkách The ISO-standard for digital production printing—a comment / Die ISO Norm für den digitalen Produktionsdruck – ein Kommentar.

Fogra provádí certifikaci tiskových systémů výrobců i tiskových procesů grafických studií a dalších pracovišť, která ověřuje, zda nabízené tiskové systémy dodavatelů nebo jejich konkrétní instalace jsou schopny vytvářet výtisky v souladu s návrhem nové části standardu ISO 12647, která byla teprve na konci září 2009 registrována jako nový projekt ISO. Podrobnější informace o této i dalších certifikacích, které Fogra provádí, i o dosud certifikovaných tiskových systémech a pracovištích najdete na fogracert.fogra.org

Zdá se, že úvahy o chystaném standardu ISO 12647-8 i o standardizaci produkčního digitálního tisku experty nutí přemýšlet více i o tom, do jaké míry rodina standardů ISO 12647 odráží současné potřeby oboru i zadavatelů tisku a kam by standardizace tiskových procesů – nebo spíše kvality tisku – měla směřovat. A pokud digitální kontrolní výtisk může přinést vyšší barevnou věrnost i tam, kde jí dosud nebyla věnována dostatečná pozornost, nebo podpořit diskuzi i šíření informací o tom, jak měřit a posuzovat barevnost nebo komunikovat o barevnosti při předávání tiskových dat a zadávání tiskových zakázek, pak určitě stojí i za to vysvětlování, že digitální kontrolní výtisk není totéž co digitální nátisk.

Již dříve se řada výrobců tiskových zařízení snažila prokázat kvalitu digitálního tisku například simulací tisku ofsetového. Výrobci digitálních tiskových zařízení se o certifikaci svých digitálních tiskových systémů i o standardizaci kvality produkčního digitálního tisku velmi zajímají. Část nově nabízených tiskových zařízení a systémů bude směřovat k tomu, aby poskytovala dostatečně barevně věrné výtisky v souladu s (nyní připravovaným) mezinárodním standardem, které se tak mohou stát dostupnější.

Jak na digitální kontrolní výtisky zareagují klienti v polygrafii i mimo ni? Posílí nebo oslabí digitální kontrolní výtisk pozici digitálních nátisků, a jak vedle sebe budou existovat? Budou grafická studia a jejich klienti novému digitálnímu kontrolnímu výtisku důvěřovat a začnou ho používat? A jak často se raději rozhodnou investovat do digitálního nátisku, zatímco stabilitu běžných výjezdů pro orientační náhledy nebudou tolik řešit? I to jsou otázky, které se postupně začínají zodpovídat. Na úplnou odpověď si ale patrně ještě několik měsíců počkáme – stejně jako na vydání standardu samotného.

Změna 1:2007 standardu ISO 12647-2:2004 pro ofsetový tisk k dispozici také v češtině

ÚNMZ ve spolupráci se Svazem polygrafických podnikatelů vydává Změnu 1 ČSN ISO 12647-2

V únoru 2009 byl vydán oficiální český překlad důležité Změny 1:2007 standardu ISO 12647-2 Technologie grafické výroby – Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku – Část 2: Postupy ofsetového tisku.

Právě s touto změnou mezinárodního standardu ofsetového tisku se pojí i světově uznávaný ICC profil ISO Coated v2 (ECI) pro ofsetový tisk podle ISO 12647-2:2004/Amd1:2007 na lesklý a matný natíraný papír (papír typu 1 a 2). Z této změny standardu ISO 12647-2 vychází i několik dalších, novějších profilů pro jiné tiskové podmínky využívající ofsetový tisk.

Už v roce 2007 ICC profil ISO Coated v2 (ECI), charakterizační data FOGRA39L, ze kterých byl profil vytvořen, a identifikátor tiskových podmínek FOGRA39, který odpovídající tiskové podmínky označuje i v souborech PDF/X, nahradily starší profil ECI ISO Coated nebo profil Adobe Coated FOGRA27 (ISO 12647-2:2004), charakterizační data FOGRA27L a tiskové podmínky s identifikátorem FOGRA27, které odpovídají původnímu, zastaralému znění standardu ISO 12647-2 z roku 2004.

Připravujete-li tisková data pro ofsetový tisk a nejste-li si jistí, zda jste tuto změnu do svých postupů již promítli, prověřte nastavení správy barev ve svých aplikacích, své nátiskové systémy i tiskové procesy. Pokud jste tvůrce tiskových dat, následujte doporučení tiskáren nebo nejsou-li taková doporučení k dispozici, přejděte na aktuální ICC profily.

Český překlad standardu ISO 12647-2:2004 i jeho první změny z roku 2007 jsou dostupné prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který po zániku Českého normalizačního institutu k 31. prosinci 2008, převzal úkoly související s tvorbou a vydáváním českých technických norem.

ČSN ISO 12647-7 Technologie grafické výroby — Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku — Část 7: Procesy zhotovování kontrolního nátisku přímo z digitálních dat

Český překlad sedmé části ISO 12647, která standardizuje digitální nátisk, byl vydán v listopadu 2008. Svaz polygrafických podnikatelů ve spolupráci s Českým normalizačním institutem tím dovršil překlad nejvýznamnějších částí klíčového standardu ISO 12647 pro polygrafii. Požadavky standardu ISO 12647-7:2007 shrnuje článek Digitální nátisk podle ISO 12647-7:2007.

V českém jazyce je k dispozici první úvodní část standardu (ČSN ISO 12647-1), druhá část standardu, která se věnuje ofsetovému tisku (ČSN ISO 12647-2, včetně překladu Změny 1:2007), třetí část standardu, která popisuje novinový tisk ofsetem (ČSN ISO 12647-3), a nyní i sedmá část (ČSN ISO 12647-7).

Standardy jsou dostupné prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který po zániku Českého normalizačního institutu k 31. prosinci 2008, převzal úkoly související s tvorbou a vydáváním českých technických norem.

K českým technickým normám lze nyní přistupovat ze systému ČSN online. Tištěnou normu lze zakoupit v Informačním centru ÚNMZ nebo prostřednictvím distributorů tištěných norem.

Současné předávání tiskových dat prostřednictvím PDF/X-1a Plus

Specifikace Ghent PDF Workgroup – GWG 1v4

Ghent PDF Workgroup (GWG) zveřejňuje 4. verzi oblíbených specifikací PDF/X Plus – Version 4 of the Ghent PDF Workgroup Specifications based on PDF/X-1a (zkráceně GWG 1v4). Nový dokument při definování požadavků na tisková data vychází z osvědčeného mezinárodního standardu PDF/X-1a:2001. Rozšiřující požadavky na kvalitu tiskových dat, které se týkají například tisku inzerce v časopisech a novinách nebo archového a kotoučového ofsetového tisku, kopírují současné potřeby předávání tiskových dat.

Od posledního vydání světově nejuznávanějších specifikací PDF/X Plus v roce 2005 uplynuly tři roky, po které GWG sbíralo poznatky a získávalo zpětnou vazbu. Peter Kleinheider z Ghent PDF Workgroup k novým specifikacím mimo jiné říká: „Hlavním zájmem bylo odstranění nadbytečných omezení, třeba těch, která se týkala použití dvoubajtových fontů. Na druhou stranu byly upraveny požadavky na rozlišení obrazů nebo sílu linek, aby odrážely současné možnosti tisku a potřeby průmyslu.“ Počítačová písma ale mohou být příčinou některých problémů selhání výstupu — nová verze specifikace proto zavádí podrobnější ověření veškerých písem: nepřítomnosti odkazu glyfu .notdef a kontrolu šířek.

Za zmínku stojí i seznam doporučených ICC profilů v příloze specifikace — pro případy, kdy ICC profil neurčí příjemce tiskových dat nebo příslušná průmyslová asociace. Zapomeňte na stará charakterizační data FOGRA27 a související ICC profily podle původního vydání ISO 12647-2:2004: pro tisk ofsetem na lesklý a matný natíraný papír jsou dávno platná charakterizační data FOGRA39 a odpovídající profily (ECI, Adobe), které odráží Změnu 1 (Amd 1:2007) zmíněného standardu.

Ghent PDF Workgroup také udržuje seznam doporučených ICC profilů, který se snaží zachytit existující regionální odlišnosti.

Ať už se rozhodnete připojit se k užívání specifikací GWG nebo ne, dokumenty vydávané Ghent PDF Workgroup patří ke zdrojům, které vždy stojí za to prozkoumat. Obsahují obecně přijímaná doporučení některých specifických požadavků na tisková data — třeba právě o vhodné minimální síle linek nebo o nejmenší přijatelné velikosti písma pro určité tiskové procesy, například akcidenční ofsetový tisk nebo novinový tisk. A poskytují také jedinečně ucelený pohled na problematiku kvalitativních požadavků na tisková data.

Profily kontroly před výstupem podle specifikací GWG 1v4 jsou zabudovány v Adobe Acrobatu 9 Pro. Ten přináší v podobě Preflight Audit Trail (zprávy o provedení kontroly před výstupem) i podporu specifikace GWG Universal Proof of Preflight, která má zajistit ještě spolehlivější výměnu tiskových dat.

ČSN ISO 12647-2 a ČSN ISO 12647-3 Technologie grafické výroby — Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku — Část 2: Postupy ofsetového tisku a Část 3: Coldset — novinový tisk ofsetem byly vydány

V srpnu 2008 vydal Český normalizační institut (ČNI) překlad druhé a třetí části standardu ISO 12647. Druhá část standardu ISO 12647 se věnuje ofsetovému tisku archovému i kotoučovému, třetí pak novinovému tisku ofsetem.

Členové Svazu polygrafických podnikatelů (SPP) mohou nyní první, druhou i třetí část standardu ČSN ISO 12647 v českém jazyce získat zdarma na webovém portálu SPP.

ČSN ISO 12647-2:2004 popisuje základní charakteristiky ofsetového tisku — definuje pět typů potiskovaných papírů, odpovídající hodnoty primárních (procesních barev CMYK) i sekundárních barev (přetisků) na těchto papírech, nárůst tónové hodnoty včetně odchylek a především odchylky barevnosti — povolenou odchylku vybarvení a toleranci rozbarvení pro černou, azurovou, purpurovou a žlutou.

Dále standard uvádí například doporučené hustoty sítí (rastrů), požadavky vztahující se k úhlům natočení výtažků či tvaru tiskového bodu ve vztahu k tónové hodnotě, přípustnou odchylku rozměrů obrazu, přesnost soutisku, doporučený součet tónových hodnot, meze reprodukovatelného tónového rozsahu, přípustný rozsah rozbarvení středních tónů a další.

Pro datové soubory standard povoluje data v CMYK i barvy definované pomocí tří složek, ale vždy je v souboru nezbytné určit zamýšlené tiskové podmínky odkazem na podmínky v registru ICC pro data CMYK nebo ICC profilem.

Upozornění ISO 12647-2:2004 byla významně upravena Změnou 1 v roce 2007 (Amd 1:2007), která není zanesena v českém překladu ISO 12647-2. Dokument popisující změnu normy bude stejně jako u původního znění standardu i v českém jazyce vydán samostatně.

Chcete-li současný standard ISO 12647-2 aplikovat v praxi, je nutné aplikovat ho včetně Změny 1. Český překlad Změny 1:2007 k ISO 12647-2:2004 se právě dokončuje a připravuje se k vydání. Vyčkejte vydání českého překladu Změny 1:2007 k ISO 12647-2:2004 nebo pro aktualizaci ČSN ISO 12647-2 použijte údaje z původního anglického vydání Změny 1 k ISO 12647-2.

ČSN ISO 12647-3:2005 definuje coldset novinový tisk ofsetem. Struktura normy vychází z úvodní první části standardu, a obsahuje proto podobnou sadu údajů, které byly představeny v předchozích odstavcích pro druhou část normy. Standardní novinový papír je definován jediný, křivky nárůstu tónové hodnoty jsou určeny dvě (26 a 30 %).

České překlady standardů, které připravil Svaz polygrafických podnikatelů ve spolupráci s ČNI, mají stejný statut jako původní anglická znění standardů.

Standard ČSN ISO 12647-2 má 24 stran a je možné ho pořídit za 411 Kč bez DPH i on-line od Českého normalizačního institutu (www.cni.cz). Standard ČSN ISO 12647-3 má 20 stran a jeho cena bez DPH je 354 Kč.

Svaz polygrafických podnikatelů pro podporu průmyslu zakoupil multilicenci všech v současné době přeložených a vydaných částí ISO 12647 a členové svazu si mohou normy stáhnout z webového portálu spp.tradecentrum.cz.

5 nových ICC profilů ECI pro ofsetový kotoučový tisk na MFC a SNP papír a ofsetový tisk nepravidelným rastrem

Nová charakterizační data FOGRA41 až FOGRA44 pro další používané tiskové podmínky

ECI v červenci 2008 aktualizovala svou světově uznávanou sadu ICC profilů pro ofsetový tisk – sada ECI Offset Profiles (2008) nyní obsahuje 5 nových ICC profilů – dva pro heatsetový kotoučový ofsetový tisk a tři pro ofsetový tisk s nepravidelným rastrem (NP). K dispozici jsou také nová charakterizační data FOGRA41L až FOGRA44L, ze kterých byly profily vytvořeny. Současně byla uvolněna také aktualizovaná sada kontrolních proužků ECI bvdm Gray Control Strip 2008.

Heatsetový kotoučový ofsetový tisk

Heatsetový kotoučový ofsetový tisk na MFC papír (machine finished coating) popisují charakterizační data FOGRA41L, ze kterých byl vytvořen ICC profil PSO MFC Paper (ECI). Nárůst tónové hodnoty (TVI) odpovídá křivce B pro pestré barvy a křivce C pro černou – ve 40 % je TVI 16 % pro CMY a 19 % pro černou. Součet tónových hodnot byl omezen na 280 %.

Heatsetový ofsetový tisk na SNP papír (standard newsprint) popisují charakterizační data FOGRA42L, ze kterých byl vytvořen ICC profil PSO SNP Paper (ECI). Nárůst tónové hodnoty odpovídá křivce C pro pestré barvy a křivce D pro černou – ve 40 % je 19 % pro CMY a 22 % pro černou. Součet tónových hodnot byl omezen na 260 %.

MFC papír ani SNP papír nenajdete mezi typy papírů, které jsou definovany v ISO 12647-2:2004/Amd1:2007 – podobně jako SC papír, pro který byly ICC profil ECI a charakterizační data Fogra připravena už dříve. ICC profily ECI pro heatsetový kotoučový ofsetový tisk ve svém názvu proto odkaz na ISO 12647 neobsahují.

Ofsetový tisk nepravidelným rastrem

Pro ofsetový tisk nepravidelným rastrem (frekvenčně modulovaným rastrem) byly připraveny celkem tři ICC profily.

Nárůst tónové hodnoty nepravidelných rastrů (FM) je vyšší než u konvenčních amplitudově modulovaných rastrů (AM). ISO 12647-2 předpokládá AM rastrování, ale ve svém článku 1 Předmět normy uvádí, že je norma aplikovatelná analogicky i pro nepravidelné rastry. Neznamená to však, že by se FM rastry měly snažit imitovat, co je stanoveno pro AM rastry.

V dokumentaci nové sady profilů ECI nedoporučuje, aby se data pro osvit tiskových desek pro FM rastr korigovala podle cílových hodnot stanovených pro amplitudově modulované rastry. Velké korekce pro kompenzaci nárůstu tiskového bodu mohou ve fázi přípravy tiskové formy vést k problémům jako je proužkování v přechodech. Například při tisku na papír typu 1 nebo 2 podle ISO 12647-2/Amd1:2007 je totiž nárůst tiskového bodu ve 40 % při použití amplitudově modulovaného rastru to 13 % pro azurovou, purpurovou i žlutou a 16 % pro černou, zatímco u nepravidelného rastru je nárůst tiskového bodu ve 40 % celých 28 % pro všechny procesní barvy. (Na rozdíl od AM rastru, kde je nárůst tiskového bodu černé vyšší, mají u FM rastru všechny procesní barvy nárůst tiskového bodu stejný.)

Definované typy papírů u FM rastru nemají významný vliv na nárůst tiskového bodu, zatímco nárůst tiskového bodu amplitudově modulovaného rastru ovlivňují významně. Proto je nárůst tiskového bodu nepravidelného rastru na papíru typu 1 a 2 i na papíru typu 4 totožný – jeho průběh odpovídá křivce F podle ISO 12647-2:2004.

Velmi důležité je také to, že i když byly sladěny barvy plných tónů v CIELAB i nárůst tiskového bodu, oblasti totožných tónových hodnot vykazovaly jednoduše příliš velké barevné rozdíly mezi výtisky s AM a FM rastry. Proto vznikla zcela nová charakterizační data i ICC profily.

Z charakterizačních dat FOGRA43L, která popisují tisk nepravidelným rastrem s velikostí bodu 20 µm, vznikly dva ICC profily určené pro ofsetový tisk nepravidelným rastrem na matný a lesklý natíraný papír (papír typu 1 a 2). Tyto dva profily se navzájem liší pouze součtem tónových hodnot. ICC profil PSO Coated NPscreen ISO 12647 (ECI) má součet tónových hodnot 330 %. Profil PSO Coated 300 % NPscreen ISO 12647 (ECI) má součet tónových hodnot pouze 300 %, a je proto vhodný i pro kotoučový ofsetový tisk. Nárůst tónové hodnoty odpovídá křivce F, ve 40 % je 28 % pro všechny procesní barvy (CMYK).

Ofsetový tisk nepravidelným rastrem s velikostí bodu 30 µm na nenatíraný bílý papír (papír typu 4) zachycují charakterizační data FOGRA44L a ICC profil PSO Uncoated NPscreen ISO12647 (ECI). Nárůst tónové hodnoty odpovídá křivce F – ve 40 % je 28 % pro všechny procesní barvy (CMYK) – a součet tónových hodnot je 300 %.

Nové ICC profily ECI a kontrolní proužky ECI bvdm Gray Control Strip 2008 včetně dokumentace jsou k dispozici ke stažení na www.eci.org. Charakterizační data Fogra najdete na www.fogra.org.

Vrtá vám hlavou, co znamená PSO v názvu ICC profilů?

PSO je zkratka pro ProzessStandard Offsetdruck – metodiku pro standardizaci ofsetového tisku, kterou vydává Německý spolkový svaz tisku a médií (Bundesverband Druck und Medien, BVDM). PSO vychází ze standardu archového ofsetového tisku a heatsetového kotoučového ofsetového tisku ISO 12647-2 i ze standardů rodiny ISO 15930 (PDF/X) pro předávání tiskových dat.

Jestliže ISO 12647-2 definuje cílové hodnoty, PSO popisuje i způsob, jak se k nim spolehlivě dostat. Obsahuje celý proces výroby tiskoviny, postup i parametry a cílové hodnoty pro kontrolu kvality včetně nástrojů a pomůcek pro kontrolu kvality, které poskytuje ECI, Fogra a Ugra. Pracoviště se navíc může nechat certifikovat, aby prokázalo, že jeho proces je v souladu s PSO. (Takovou certifikací prošla například společnost Tlačiarne BB z Banské Bystrice, která v březnu 2008 absolvovala i certifikaci FOGRA PDF/X Output.)

Ochutnávkou úžasné práce Německého spolkového svazu tisku a médií (BVDM) na poli standardizace tiskových procesů je třeba i vynikající dokument MedienStandard Druck 2008 – Technische Richtlinien für Daten, Filme, Prüfdruck und Auflagendruck, který je podobně jako řada dalších materiálů k dispozici zdarma ke stažení na webu BVDM. Dokument je základem pro hladkou spolupráci všech zúčastněných stran při přípravě tiskovin – zadavatelů tisku, tvůrců tiskových dat a předtiskových oddělení, tiskáren i vydavatelů. Popisuje datové formáty, barvové prostory, tiskové podmínky a další. (Dokument najdete na stránkách BVDM také v angličtině, bohužel ve starší verzi z roku 2006 – Media Standard Print 2006 – Technical Guidelines for Data, Proofs and Films.)

O PSO se určitě bude brzy o něco častěji mluvit i u nás. Český Svaz polygrafických podnikatelů po překladu nejdůležitějších mezinárodních standardů pro polygrafii z rodiny ISO 12647 zaměřil svou pozornost právě na implementaci PSO. Prozatím najdete více informací o PSO v angličtině i němčině na webu www.pso-insider.de

Česká republika má také dva experty certifikované Ugra pro certifikaci podle PSO – Jana Smékala z GRAFIE a Zdeňka Paseku, který je mimo jiné zpracovatelem překladů všech čtyř částí ISO 12647, které byly v České republice dosud vydány.

www.pdf-x.cz

o předávání tiskových dat a standardech PDF/X