Nezkrácená verze rozhovoru o tiskových datech s mezinárodně uznávaným expertem na PDF workflow
Stephan Jaeggi je jednou z nejvýraznějších postav ve světě standardů PDF/X. Podílí se na přípravě standardů PDF/X v ISO TC 130 i na mnoha projektech skupiny Ghent Workgroup (GWG) a iniciativy PDFX-ready. Stephan pracuje na specifikacích, nastaveních a kontrolních profilech i vynikajících návodech pro přípravu a zpracování souborů PDF/X, ale také na vývoji testů Ghent PDF Output Suite pro testování PDF/X workflow. Píše blog a newsletter pdf-aktuell.ch. Jeho konzultační společnost nedávno oslavila 25 let. O PDF/X-4 a současných workflow zpracování tiskových dat jsem s ním mluvil na meetingu GWG v Praze.
Myslíte si, že standard PDF/X-4 bude někdy stejně populární jako PDF/X-1a?
Standard PDF/X-4 je k dispozici 9 let, což je opravdu dlouho, ale dosud není všeobecně přijímán. Potíž je v tom, že když se lidé naučí používat nějaký formát, standard nebo specifikaci, přilnou k nim navždycky. Jenže co bylo dobré v době, kdy vzniklo PDF/X-1a, není dobré dnes. Aplikace se změnily. Dnes už každá používá průhlednost a starý standard PDF/X-1a už není vhodný. Cokoli PDF/X-1a nepodporuje, rozbíjí moderní workflow. Proto jsme vytvořili PDF/X-4.
Ani po devíti letech od vydání standardu však není příliš mnoho tiskáren, které by PDF/X-4 běžně přijímaly. Proč?
Pro tiskárny je těžké pochopit, co nový standard znamená. Jejich mysl uvízla někde v minulém století. Věří, že všechno musí být v CMYK, a nevidí příležitosti, které nabízí medianeutrální workflow. Ale to se změní. Inkjetové produkční stroje, které byly na poslední Drupě, mají jiné barvy než ofset a většina z nich používá více než 4 procesní barvy. Když na nich tisknete soubor připravený pro ISO Coated v2, přicházíte o velkou část jejich gamutu. A to je jeden z důvodů, proč v PDF potřebujeme obrázky v RGB.
Když všichni tisknou v rozsahu ISO Coated v2 a odpovědnost za kvalitu nechávají na tvůrcích tiskových dat, takže ti mohou s jedním souborem dojít do kterékoli tiskárny a získají stejný výsledek, pak spolu tiskárny soupeří jen cenou. Můžete tisknout líp. Pak vyhrajete.
Co je podle Vás nejvýznamnější důvod, proč by tvůrci tiskových dat a tiskárny měli přejít na PDF/X-4?
Problémy se slučováním průhlednosti a sloučenou průhledností v tiskových datech. V PDF/X-1a a PDF/X-3 mají za sloučení průhlednosti odpovědnost tvůrci tiskových dat. Jenže ti nemusí vědět, jak co nastavit, jaké nejlepší rozlišení zvolit pro výstupní zařízení. Nevědí, jaké důsledky má sloučení průhlednosti v dalším workflow, jak ho omezuje. Sloučení průhlednosti je proces těsně spojený s výstupem, proto má probíhat v tiskárně. Když dostanete soubor se špatně sloučenou průhledností, můžete mít nejdražší workflow na světě a bude Vám k ničemu. Musíte kontaktovat tvůrce dat, ten možná opraví data správně, ale možná se mu to taky nepovede, protože neví jak. Ztratíte tím den. Výtisky by pomalu měly být u zákazníka a vy ještě nemáte ani data. Všichni jsou naštvaní.
Mnoho tiskáren má z průhlednosti strach. Předpokládají, že když tvůrce dat viděl výsledek sloučení průhlednosti, je vše v pořádku a nemusí se průhledností už zabývat. Jakou výhodu získají tiskárny?
Tvůrce dat většinou není zadavatel tisku. Když se v tiskárně při interpretaci složitějších dat se sloučenou průhledností něco nepovede, zadavatel obviní tiskárnu, ta to svede na designéra, a tak pořád dokola. Tiskárny by měly převzít odpovědnost. Protože převzít odpovědnost znamená získat kontrolu nad procesem a jeho výsledky. Myslím, že součástí marketingové strategie tiskáren by měla být záruka „postaráme se o to, co je potřeba. My tiskneme, my garantujeme kvalitu.“ To samé platí pro reprodukci barev. Na bedra tvůrců tiskových dat nakládáme řadu povinností, a to je špatně. Designéři toho o tisku často moc neví. Nemají tak dobré nástroje pro správu barev, neznají detailně proces zpracování dat v tiskárně a nemusí mít ani potřebné znalosti. Když dnes designér vytváří tisková data, často ještě neví, jak a kde budou tištěna.
Dnes třeba není jisté, jestli vybrat nové profily PSO Coated v3 a PSO Uncoated v3 nebo starší ISO Coated v2 a PSO Uncoated ISO12647, které zatím používá většina tiskáren.
Ano, dneska většina lidí zvolí ISO Coated v2, ale je tu pomalu nastupující PSO Coated v3. Několik následujících let se budou vyskytovat obě verze. Obecně platí, že když dnes vybíráte CMYK, nemusí se Vám podařit vybrat ten správný, za tři roky správný spíš nebude a za deset let už určitě ne. A pokud tisknete digitálně nebo na inkjetovém produkčním stroji, téměř určitě je CMYK špatná volba.
Pro tisk s velkým rozsahem barev je PDF/X-4 s obrázky v RGB nejlepší volba. Je to tak?
RGB je nezbytné. Můžete konvertovat ISO Coated v2 do jiného CMYK, ale tím nic nezískáte. Pro digitální tisk, produkční inkjet, RGB potřebujete. Protože nejsou žádné vhodnější standardy, poskytovatelé digitálního tisku simulují „špatnou“ kvalitu ofsetu, ale většina digitálních strojů, které jsem viděl, má větší gamut než ofset. Jejich majitelé mohou tisknout lépe než ofset, ale nechávají tuhle příležitost plavat. Když budete mít PDF/X-4 s obrázky v RGB, můžete pracovat s výstupním záměrem a nahradit ho za výstupní záměr odpovídající Vašemu tiskovému stroji. Zákazník by to nejspíš ocenil. Když budete tisknout lépe než dřív, nikdo si nebude stěžovat.
Pro některé tiskárny by bylo asi nejlepší mít dvě workflow a vždy se dohodnout s klientem, co právě potřebuje. Jestli chce tisknout v souladu s mezinárodním standardem, nebo tiskárně předá PDF/X-4 s obrázky v RGB a ta je vytiskne s největším barvovým rozsahem, který umí.
Není jich moc, ale tiskárny na to pomalu přicházejí. Když část nákladu nejprve vytisknete digitálně a později se další část tiskne ofsetem, je simulace ofsetu na digitálním tisku dobrá volba, aby barvy byly konzistentní. Ale když tisknete jen digitálně? Pak by se měl používat celý barvový rozsah.
Mít obrázky v RGB ale dává smysl i pro běžnou ofsetovou tiskárnu. Vyhne se situaci, kdy tvůrce dat převede všechno do nevhodného CMYK. S PDF/X-4, živou průhledností a RGB obrázky v datech tiskárna v případě potřeby může změnit výstupní záměr souboru a získat nejlepší možný výsledek na svém stroji nebo konvertovat barvy pro správný tiskový standard.
Samozřejmě! Když tiskárna dostane data už v CMYK, může pro konverzi CMYK–CMYK sice použít DeviceLink profily, ale vždycky jde o ztrátu kvality. Je to hrubá síla. Navíc už převod do CMYK na straně tvůrce dat není bez rizika: může zvolit nesprávné profily CMYK a pokazit původní RGB data. Mnoho lidí téhle oblasti vůbec nerozumí, do layoutu vkládají obrázky z různých zdrojů, předem převáděné do CMYK několika různými profily, a správu barev při tom neřeší. Někdy všem obrázkům při generování PDF/X nakonec přiřadí jiný ICC profil, který vůbec neodpovídá profilu, kterým data skutečně převáděli, a tiskárna se to ani nemusí ani dovědět. Když si tiskárna ponechá kontrolu nad převodem z RGB do CMYK a začne přijímat soubory PDF/X-4 s obrázky v RGB, mnoha problémům se vyhne. Stačí vyměnit nesprávný výstupní záměr za nový a původní data v RGB pak převede pro tisk tím nejlepším způsobem – v jedné jediné konverzi RGB–CMYK.
Na bedra tvůrců tiskových dat nakládáme řadu povinností, a to je špatně. Sloučení průhlednosti je proces těsně spojený s výstupem, proto má probíhat v tiskárně.
Pro převody barev je živá průhlednost kriticky důležitá. Data se sloučenou průhledností jsou složitá, bývá komplikovanější je zpracovávat a obrázky v nich už obvykle nejsou v RGB.
Je to tak. Kdybyste se chtěli vyhnout průhlednosti v tiskových datech a akceptovali jen soubory podle staršího standardu PDF/X-3, které mohou mít výstupní záměr CMYK i barvy v RGB a barvy nezávislé na zařízení, ale nesmí obsahovat průhlednost, o všechny výhody RGB v tiskových datech přijdete. Jakmile je na stránce průhlednost a slučujete jí při výstupu, InDesign vše konvertuje do prostoru sloučení průhlednosti, což je správně CMYK (protože chcete zachovat přinejmenším procesní černou pro text a další prvky, pozn. red.). PDF/X-3 je mrtvý standard. Nemá smysl. Navíc data se sloučenou průhledností můžou být při převodech barev problém. Část objektů je převedená na obrázky, část zůstane ve vektorech, někteří lidé řeší různé objekty odlišně, výsledkem jsou rozdílné barvy… konverze barev v datech se sloučenou průhledností je noční můra.
A proto novější specifikace v tiskových datech povolují živou průhlednost, ale definují přitom určitá pravidla, aby se zamezilo možným problémům. V čem ty problémy spočívají?
Zjednodušeně se dá říct, že pokud máte prostor sloučení průhlednosti založený na ICC profilu, nebylo podle specifikace formátu PDF vždy úplně jasné, jak se má řešit správa barev, a tak jsou některé věci ve specifikacích pro předávání tiskových dat omezeny a kontrolují se při preflightu. S takovým souborem se v praxi příliš často nepotkáte. Jenže v budoucnu se to může změnit. Proto PDF 2.0, na kterém bude založen i standard PDF/X-6, popisuje správu barev při řešení průhlednosti podrobněji než dřív. Z nějakých pěti stránek je v současné specifikaci něco přes padesát. Vývojáři nyní budou mít jednoznačný popis toho, jak kterou situaci řešit.
Je možné, že tiskárny, které PDF/X-4 dosud nepoužívají, tento standard „přeskočí“ a počkají si až na připravovaný standard PDF/X-6?
Standard PDF/X-6 ještě není vydán a nejméně tři roky nebude pro každodenní použití. Odkládání implementace PDF/X-4 je jenom výmluva. Pro většinu tiskáren by zavádění PDF/X-4 nemělo být náročné. Často už teď mají dostatečně moderní vybavení. Adobe PDF Print Engine nebo ripy Harlequin průhlednost umí. Nepotřebují další investice. Jejich workflow dokáže slučovat průhlednost lépe, než když sloučení průhlednosti nechají na tvůrcích tiskových dat. Ani pro tvůrce dat PDF/X-4 nepředstavuje větší náklady: všechny novější aplikace standard PDF/X-4 podporují. Export do PDF/X-4 je rychlejší a vytváří menší soubory. Tiskárny samozřejmě mohou ještě tři roky čekat na jiný standard PDF/X a dále trpět všechny problémy dnešních PDF/X-1a workflow, jenže nezískají žádnou výhodu.
Vaše konzultační společnost nedávno oslavila 25 let od založení. Co je podle Vás pro dobrou výměnu tiskových dat zásadní?
Dodržovat standardy. To teď znamená zvládnout PDF/X-4, čím dál tím častěji s obrázky v RGB. Největším problémem je nastavení mysli tradičních tiskařů. Tiskárny musí převzít odpovědnost za barvy i za zpracování průhlednosti, jenže řada tiskáren se těchto změn bojí. A to je špatně. Jsou to mistři svého oboru, rozumí tisku a mají znalosti. Takže jsou to oni, kdo musí garantovat kvalitu. Když tiskárny o kvalitě tisku nechají rozhodovat tvůrce dat, z nichž mnozí o tisku nic neví, nejsou v dobré pozici. Dostávají špatná data a nemohou s nimi nic moc dělat. Víte, nejlepší výsledky dnes mají tiskárny, jejichž lidé nepochází z oboru. Mají otevřenou mysl a přijímají nové věci bez problémů.
Kdybyste si mohl přát jedinou věc pro tiskový průmysl, co by to bylo?
Aby lidé začali přemýšlet o tom, co doopravdy dělají. A nevěřili tomu, že co bylo správné před 15 lety, je správné i dnes —
PETR LOZAN
Zkrácená verze rozhovoru byla publikována v Novinách pro grafický průmysl, 11. května 2017
